Denní užívání vitamínu D a omega-3 mastných kyselin z rybího oleje snižuje výskyt autoimunitních onemocnění u lidí starších 50 let.
Vyplývá to z nové studie vědců z Harvardovy univerzity zveřejněné ve vědeckém časopise British Medical Journal. Riziko vzniku onemocnění, jakými jsou například revmatoidní artritida, psoriáza či onemocnění štítné žlázy, bylo nižší u lidí, kteří užívali vitamín D již po dobu dvou let, uvedla vedoucí výzkumu Karen Costenbaderová, profesorka na Harvardově lékařské fakultě a ředitelka programu zkoumajícího lupus v nemocnici v Bosto. .
Na dvojitě zaslepené studii se zúčastnilo téměř 26 000 zdravých lidí starších 50 let. U těch, kteří užívali 2000 mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D3 denně déle než pět let, byl výskyt autoimunitních onemocnění až o 22 procent nižší než u těch, kteří užívali placebo.
Omezte cukr, vzdejte se smaženého, doplňujte déčko! S přibývajícím věkem buďte zodpovědnější
Množství vitaminu D3, které užívali účastníci studie, dvakrát až třikrát převyšovalo doporučenou denní dávku. Autorka studie proto upozorňuje před neodborně naordinovaným užíváním takového množství doplňku. Takové dávky mohou totiž poškodit ledviny a vyvolat bolest kostí. Experti se dokonce shodují, že mladí zdraví lidé nepotřebují užívat vitamín D vůbec a už vůbec ne větší množství, než je doporučená denní dávka, uvádí webová stránka britské veřejnoprávní stanice BBC.
Vědci také zkoumali možnou souvislost mezi užíváním 1000 miligramů omega-3 mastné kyseliny a výskytem autoimunitních onemocnění. Ta však nebyla podle autorů studie statisticky významná. Costenbaderová zkoušela původně účinek těchto doplňků stravy na prevenci vzniku rakoviny, srdečních onemocnění či mrtvice. Výsledky však neukázaly žádné výhody v jejich užívání. Autoimunitní onemocnění nastává, když imunitní systém vnímá tělu vlastní buňky jako cizí a začne je omylem ničit.
Člověk může dostat toto onemocnění kdykoli, častěji jej však mají starší lidé, převážně ženy, vysvětluje doktorka Costenbaderová. Dodává, že po pěti letech výzkumu se nepodařilo rozlišit, na které z více než 80 autoimunitních onemocnění by mohly doplňky nejvíce zabírat. Její výzkum však pokračuje. Costenbaderová předpokládá, že v budoucnu zveřejní více údajů.
